byla v dvorních povezech dopravena do hostince „Hungaria“. Jako ve Vídni tak i zde častována jest na útraty dvora. Zejtra bude mít deputace ta u císaře slyšení a pozvána bude k dvorní hostině. Komunikace v Bosně směrem k Sávě jest po suchu úplně přerušena a spojení udržuje se jedině pomocí malých parníků a lodí. O pomě- rech okupačních píše se nám z Brodu: V posledních dnech podařilo se, získat dvě nové cesty pro dopravu potřeb do Sarajeva. Pro- střednictvím konsulátu v Bělehradě ujednána smlouva, aby přes Šabac a Užici depraveno bylo do Sarajeva 40.000 cel. ctů. zásob; mimo to zí- skáno dopravní konsorcium, jež bude dovážet zá- silky po levém břehu Driny do Sarajeva. Bude tedy možno do konce ledna dopravit do Sara- jeva 80.000 cela. ctů., i když se nebude moci použiti silnice z Brodu do Sarajevx. Získání těchto depravních čar jest hledě k nemožné do- pravě po silnici brodsko sarajevské hejvětším vý- konem v obora zaopatřování armády. Již dříve s neobyčejnými obtížemi spojené dopravování po- třeb pro vojsko stalo se následkem posledních povodní úplnou nemožností. Zatím co v delegacích dávány konejšivé vý- klady, nevěděli ani zástupcové vlády, že se zá- roveň pracuje, aby bylo vyvarováno veškorým obavám v příčině opatřování vojska. Mímo pojt- štění dopravy po lavají uzavřené smloavy ještě muohé jiné výhody. Předně jest doprava mnohem levnější, než najatými povozy, které často nejsou zaměstnány po celé dny, ba po celé týdn, a musí být stále placeny a odpadá při tom též vy- držování vozků a koní na celé čáře, pro nět bylo zapotřebí zvláštních zásobních trénů, nebo při nové n spůsobu dopravy masejí je stravovat podnikatelá sami. Konečně se tím umožní, že bude lze upravi silnici z Brodu do Sarajeva, aniž v tom budou překážeti neustálé průvody vozataj stva. Z Vídně, 10. prosince. (Schůze cis- lajtánské sněmovny. — Vládn předlohy.) Předseda dr. Rechbauer, zahájiv schůzi, oznamuje, že císař přijal adresu, o kteréž cislajtánská sněmovna 4. listopadu se usnesla. Na denním pořádku jest berlínská smlouva. Dr. Gross: Navrhuji, aby předloha tato od- kázána byla osmnáctičlennému výboru, kterýž by o ní podal sněmovně zprávu. — Lienb acher: Berlínská smlouva není předmětem, kterýž může být odkázán výboru k předběžným poradám Do- voluji si upozornit p. řečníka na slova, s nimiž vláda svého času předlobu tuto podala. Ministr pravil: „Vládní předloha o přivtělení Spuče Dalmácii podána bude co nejdříve, prozatim do- voluje si vláda předložiti smlouva berlínskou.“ Berlínskou smlouvu dlužno tudíž pokládat pouze za dokl-d k vládní předloze o přivtělení Spuče. Myslím tudiž, že výbor může být zvolen teprve potom, až podána bude předloha v příčině Spuče. Řečník navrhuje, aby berlinská smlouva sňuta byla v denn.ho pořádku. — Sturm poukazuje na jednací řád, dle něhož jest sněmovna opráv- něna jednati přímo o smlouvé beriínské. Odvo- lává se na počínání vlády, kteráž předlohu to podala samostatně a nikoliv co doklad. — Ru ss Cislajtánská sněmovna má plné právo usnášeti se o oněch osistavcích berlínské smlouvy, jež Rakou- ška se týkají. Odvolávám se na tvrzení rytíře Hasnera v panské sněmovně a divím se, že ně- který poslanec může chtit obmezovati působnost sněmovny. — S chönerer navrhuje, sby dá va byla berlínská smlouva teprve pak na denní po- řádek, až bude mít cislajtánská sněmovna co činit s definitivní vládou. — Ministr Stremayer Když vláda předložila berlínskou smlouva, ne- mohlo být ani nejmenší pochybnosti o její stano- vísku. Vláda předložila berlínskou smlonvu právě na počátku adresního rokování a vyslovila zcela určitě, že spoléhá na součinnost sněmovny při ústavním vyřízení předlohy o přivtělení Spuče. S ohledem na to předkládá vláda nyní předlohu v příčině Spuče. — Demel: Vyjádření ministra neposkytuje nijaké jistoty o stanovisku vlády. Zdá se, že by vláda nebyla předložila smlouvn berlínskou, kdyby nečinila se v ní zmínka o při- vtělení Spuče. To však sněmovně nepostačuje. jelikož musí státi na tom, že jednati bude o ber- línské smlouvě co o předloze. Co se týče návrhu pana Schönerera, dlužno uvážiti, že právě nynější vláda má hájiti berlinskou smlouvu, jelikož měla v ní účastenství. Sněmovna musí právě proti této prozatímné vládě zaujmouti své stanovisko. Horbst: Nemohu říci, že vyjádření p. ministra jest jasné Musím však doznati, že panující zma- tek pojmů jest mi nepochopitelný. Není přece žádným tajemstvím, že finanční výbor cislajtánské delegace z té zejmena příčiny navrhnul, aby se přešlo od okupační předlohy na r. 1878 k den- nímu pořádku, jelikož cislajtánská sněmovna ne- vyřídila berlínskou smlouvu. Společná vláda od- volala proto předlohu a není ani nejmenší mož- nosti, že by celegace vyřídila dotyčnou předlohu dříve ještě, než cislajtánská sněmovna se roz- hodne o smlouvě berlínské. Kdyby šlo podle vůle vlády, nemohla by být okupační předloha za r. 1878 vůbec ani v delegaci vyřízena.o právu cisl. sn movny nemůže býti ani nejmenší pochybnosti. Nechť si již předloha ta bude vy- řízena dle jednacího řádu neb ústavně, výboru musí být předložena na všechen spůs ob. Jsme zde proto, aby věc ta konečně jednou trochu se objasnila. Podporují tudíž návrh poslauce Grosse, aby s jednoho i druhého stanoviska od- kázána byla berlínská smlouva zvláštnímu výboru- — Dr. Pražák: Nemohu zatajiť své podivení. že pouze formální otázka zavdala podnět k ro- kování o zásadách. K jednání o společných zá- ležitostech, k nimžto v první řadě náležejí zabr věci, jsou oprávněny pouze delegace. Přidávám se k návrhu posl. Lienbachera, aby o berlínské smlouvě jednalo se až u příležitosti predlohyo přivtélení Spuče. Jelikož předloha v příčině Spuče byla v průběhu dnešní schůze podána, do- plňuji návrh ten v ten rozum, aby již dnes před- sevzalo se první čtení předloby o Spuči. — Sturm: Prohlášení p. ministra nikterak mne nenspokojílo. Oba páni řečníci, Lienbacheri Pražák, neodvolávali se na státní základní zákouy z roku 1867, ale na únorový patent. Gratuluji vládě k její novým přátelům a přívržencům. — Při hlasování zamítnut odročovací návrh Lien- bacherův. Hlasovali proň pouze poslanci strany práva. Taktéž zamítnut návrh Schönererův, pro kterýž hlasovalo pouze 6 poslanců. Návrh Gros- sův, aby zvolen byl osmnáctičlenný výbor, jemuž by se odkázala smlouva berlínská, přija t vel- kou většinou. Dr. Pražák vzal po té zpět svů návrh o prvním čtení předlohy o Spuči. — Dr. Granitsch a soudruhové podali dotaz k mi- nistru financí, zdaliž shoduje se s pravdou, že výlohy na okupaci uhraženy býti mají společnou půjčkou. Ministr financí Preti s odpovídá ihnod. že pokládá za nynějších okolností společnou půjčku za nemožnou. Příští schůze zejtra. V dnešní schůzi podány byly tyto předlohy O přivtělení obce spučské k Dal- mácii. Čl. 1. Obec Spuč přivtěluje se na zá- kladě čl. 29. odst. 3. berlínské smlouvy ze dne 13. července 1878 ku království Dalmacii. Čl. 2. V Dalmácii platné zákony i zřízení platí pro obec spučskou. Vláda e však zmocňuje vy- dati v té příčině cestou nařízení přechodná usta- novení. Čl. 3. Provedeni zákona toho svěřuje se celému ministerstvu. O dalším vybírání daní a po- platků a krytí státních potřeb od 1. ledna do konce března 1879: Čl. 1. Vláda se zmocňuje dle nyní platné míry vybírati nynější přímé i nepřímé daně a poplatky i s přírážkami od 1. lodna do konce března 1879. Čl. 2. V - daje na státní správu v době od 1. ledna do konce března 1879 uhraženy budou dle potřeby na účet úvěru dle náležitých odstavců a položek finančního zákona na r. 1879. Čl. 3. Vláda se dále zmocňuje vydati na uhražení schodku, kterýž v prvních třech mé- sících r. 1879 se naskytne, za dvacet millionů zl. obligací na základě zákona ze dne 13. března 1876 ve zlatě zúročitelných. Čl. 4. Vláda se dále zmocňuje, vydati na splatné béhem r. 1879 kapitály v papírech zúročitelného státního dluhu dle čl. 2. zákona ze dne 24. pro- since 1867 tak velký obnos obligací zákonem ze dne 20. června 1868 zavedených nesplatného jednotného státního dluhu, jak velkého bude zapotřebí, aby z prodeje sehnány byly potřebné peněžní prostředky na uhražení. Na účet tohoto umoření kapi- tálů vydají so ihned zpomenuté obligace za 30,110 000 zl. a odevzdají ministru financi. Čl. 5. Provedení zákona toho ukláda se ministru financí. O povolení branců na rok 1879 ČI. 1. Na r. 1879 se povoluje odvod 54 541 mužů do stalého vojska i válečného loďstva, dále 5454 mužů dodatečné reservy. Čl. 2. Provedení zákona toho ukládá se ministru zemské obrany ve srozumění se spol. ministrem války. O osvobození od kolků a po- platků při menších položkách k vůli usnad- nění výmazů: Čl. 1. Platnost zákona ze dne 31. března 1875 o dočasném osvobození od kolk a poplatků a usnadnéní výmazů menších položek prodlužuje se do konce r. 1881. Čl. 2. Prove- dení zákona toho ukládá se ministrům spravedl- nosti a financí. Z Vídně, 10. prosince. (Czerkawski Smarzewski. — Další vyznamenání.) Oba delegáti polští Czerkawski a Smarzewaki vyslovili se proti politice ostatních polských delegátů a jich příli přátelskému poměru k vládě. Z té příčiny vzdali se mandátů do delegace. — Seznam vyznamenání v při- činé okupačních bojů v Bosně a Hercegovině, kterýž tyto dni byl vydán, není ještě poslední. Co nejdříve vyjde ještě další publi kuce vyznamenání. — (Z klubu pokroku) vystoupili již pře zahájením delegací hr. Coronini a Dubský, jelikuž nesouhlasí s protiokupačním stanoviskem klubu. k žádosti klubu zatsjili své vystoupení až do skončení delegací, Ku kluba temu přistoupil nově zvolený po slanec Lustkandel Polltické zprávy zahraničné V Praze, 11. prosince. Mimořádná ministerská porada v Londýně mimořádná, rozšířená ministerská porada v Caři- hradě, toť byly tak hlavní novinky ve spoustě včerejších telegramů. Jak známo, oznámili angličti ministři při svolání parlamentu konservativním poslancům, že si vláda ke dni 12. prosince vy- žádá „votum obzvláštní důležitosti“. Ale dosad nebylo — mimo afganskou záležitost, která však také již skoro je vyřízena — anglickému parla- mentu nic předloženo, z čehož by nutnost ně- jakého obzvlášť „důležitého vota“ vyplývala. Sna zvrátila nejnovější změna tureckého ministerstva program lorda Beaconsfielda tou měrou, že první ministr jejího veličenstva královny Viktorie ješ není s to požádati parlament za svolení, aby pře- vzala vláda jmenem Anglie záruku za novou ture- ckou půjčku. O této zamýšlené záruce přinesli jsme již celou řadu zajímavých a lze říci také authenti- ckých podrobností, a z těchto podrobností vyšlo na jevo, že projekt turecké půjčky uvázl jednak na odporu sultána proti požadavku, aby Ture- cko za garantování oné půjčky Anglii postou- pilo buď ostrov Mytilene nebo Dardanelly, je- dnak na odporu vlády ruské, kteráž proti tomu protestovala, aby se v zástavu za onu půjčku dávaly státní statky turecké, kteréž dle berlín- ské smlouvy tvořiti mají hypothéku nebo ga- rancii válečné náhrady, již Turecko Rusku je platit povinno. Na kolik s tímto dvojím odpo- rem proti anglické záruce svržení Savfeta paše souvisí a projekt půjčky sám snad ohrožen jest, není arci známo, ale každým spůsobem zdá se, že celé to jednání uvázlo. Včera aspoň odpo- věděl v londýnské sněmovně poslancův kancléř pokladu sir Northcote na dotaz Cartwrightův, že byla pozornost vlády opětovně obrácena na f nanění potíže turecké vlády. Byla prý navržena celá řada nepraktických myšlenek a do té chvíle nevidí prý anglická vláda žádnou ideu, kteráž by se vhodně dala provésti. Zvláštní vyslanec Auglie zaměstnává prý se vyšetřováním tureckých financí. Nelze prý přehlednouti, že Anglie z jednu část tureckých dluhů již záruku převzala, ale kancléř pokladu může prý ujistit, že bez předchozího svolení parlamentu vláda žádných finančních závazků nepřevezme. — Tuto veliee kroucená a nejasná odpověď nasvěděuje silně domněuce, že následkem svrchu uvedených okol- ností anglo-turecký finanční projekt skotečně na písčině uvázl a že snad s očekávaného „důleži- tého vota“ vůbec sejdo. V anglických sněmovnách vedlo se tyto dni velké hádání o otázce, má-li se náklad na aí- ganskou válku platit z důchodů Indie nebo Auglie. Oposice obou sněmoven nalehala na to, aby se válka vedla na útraty Anglic, kdežto vláda navrhovala, aby se břímě to uvalilo na chudé a zbědované obyvatelstvo I ndíe. Vzhlo- dem k veliké majoritě, kterou vláda v obou soě- movnách má, nebylo ovšem ani na chvilku lze pochybovat, že nesmyslný a nespravedlivý vládní návrh projde. A tak se i stalo, aspoň v sně- movně lordů, kdež po zamítnutí dodatku, jejž lord Halifax jmenem oposice navrhoval, návrh státního sekretáře pro Indii, lorda Cranbrooka bez hlasování byl přijat. Ve sněmovně poslanců bylo další rokování o věci té na čtvrtek odro- čeno; avšak je nepochybno, že i tam věc zrovna tak dopadne. A takž budou muset nebozí „Ryuts“ zase anglickou slávu zaplatit. Zpátečnická pravice francouzského se- nátu vídouc, že zamýšleného průtahu ve vyřízení státního rozpočtu docíliti nelze, nechce býti na dále povolna libůstkám vévody z Broglie a od- hodlala se, že společně s republikánskou levicí rokování o rozpočtu bez zbytečných odkladů ukončí. Očekává se tedy, že bude debatao rozpočtu v sobotu ukončena. Vzhledem k tomu změnila i sněmovna poslanců své disposice bude ještě do konce téhodne zasedat, aby ukon- čila verifikaci voleb, proti nimž podány byly protesty. Neučiní-li senát na rozpočtu žádných změn, pro kteréž by se rozpočet sněmovně po- slanců znova předložiti musel, podpíše prý dne 14. nebo 16. t. m. Mac Mahon dokret, kterýmž se zasedání obou sněmoven uzavírá. — „Le Temps“ uveřejňuje tuto, patrně poloúřadní nótu: „Některé listy přinesly nesprávné výklady cestě, kterouž policejní prefekt na několik dní do Anglie podnikl. Pan Albert Gigot odebral se s p. Picotem, ředitelem trestních záležitostív ministerstvě spravedlnosti, jen za tím účelem do Londýna, aby činnost tamějších policejních soudů blížo seznali a zároveň prozkoumali, která opa- tření na ochranu osobní svobody a na zkrácení vyšetřovací vazby také ve Francii by mohla být zavedena. Pan Albert Gigot vrátil se dnes do Paříže.“ O této cestě roznesla se totiž zpráva že odejel pařížský policejní prefekt Albert Giigot do Londýna za tím účelem, aby si od londýn- ských úřadů vyžádal bližší zprávy o „piklech politických uprchlíků,“ jež prý nyní obzvláštn pozornosti vymáhají. V italské sněmovně očekává se dnes roz- hodnutí o osudu Cairoliho ministerstva. Rozhod- nutí mělo se státi v ten spůsob, aby jedenz poslanců navrhl osvědčení, o kterémž by se pak hlasovalo. Jsou pak tyto poměry stran v ital- ském parlamentě (dle „Italie“): proti osvědčen důvěry budou hlasovat: 1. pravice (80 poslanců) 2. frakce Nicoterova (také 80 poslanců); 3. sku- pina Depretisova (35) a 4. skupina Crispiho (35), úhrnem 230 poslanců. Ministerstvo pak má nanejvýše 170 až 180 hlasů a musí tudíž zůstat v menšině. Avšak nebude svrženo pravici, kteráž je na to příliš slabá, nýbrž levicí, osobní nevraživostí a marnivostí pánů Nicotery a Cri- spiho a posléz krajínářskou nechutí, pro kterouž větší část poslanců z jižních krajů proti Cairo- limu co Lombardu nepřátelsky vystupuje. Denní zprávy — Druhá přednáška Brehmova. Proslulý učenec Brehm měl předevčírem přednašku svou dru- hou a sice o „Tundře a její zvířeně“ („tundra“ je severní nížina naší zeměkoule). Žofínský sál byl ten- tokráte téměř přeplněn; je patrno, že obecenstvo pražské je zajato jak zvukem učencova jmena, tak kouzlem zábavně poučných přednášek přírodopisných. všude jinde velice oblíbených, u nás však řídkých. S pocitem nepříjemným vzpomínáme si zde na prázd- notu, jaká před několika měsíci sprovázela přednášky Bohuslava Kroupy. Byly tak vysoce zajímavy, každé slovo čerpáno z autopsie, celek obraz osmileté zku- šenosti v krajích, popisy bys mimo literaturu angli- ckou darmo jinde podobné původni hledal — ale Kroupa byl Čechem, krajanem, cizinec je pikantnější — Výsledek přednášky druhé byl opět pro p. Brehm lichotivý, obecenstvo ji přijalo vděčně. My mám. ovšem v jistém sméru odůvodněnou pochybnost svou Nám zdá se totiž, že p Brehm páčí průměrnou vzdě- tanost posluchačstva příliš nízce. Brahm má zajisté své velké a nepopíratelné zásluhy o popalarisování přírodní vědy. On panuje nad obrovským svým m.- teriálem tak, že mluví v spisech svých o něm co nej- jasněji, tedy také co nejpoučněji. On tedy dovede také dle vlastní své libosti, přednáší-li, napnout strunu výš či níž. Pro pražské obecenstvo — mluvime ale- spoň o české jeho části — mohl ji ale napnout roz- hodně výš, tomu mohl přdnášet již vědečtěji. Před- náška jeho netouží ale výšnež článek, napsaný pro čítací knihu středních škol na základé — Brehmo- vých spisů. — Přes to byl také dojem přednášky druhé přijemný. Vládneť p. Brchm velkým, sympa- thickým hlasem. Není nikdy v rozpacích o dobře vo- lený výraz, stylisnje přesné, bohatě a elegantně. Jeho slovo má plastickou sílu. Několika zcela krátkými rysy vyvolá v duchu posluchačově obraz určitých ba- rev a rysů Jeho popisy krajin jsou rozhodně ma- lebny. Náhodou vedl učenec úterní posluchače své k severní Tundře cestou sibířskou, tedy krajem, o němt a o jehož lidských obyvatelích měl list náš před ně- kolika nedělmi dle ruských spisovatelů fenilletony ve- lice poučné. P. Brehm se obmezil, jak již řečeno, na popis kraje a jeho zvířeny. — Obsah druhé předná- šky Brehmovy záležel as v tomto: Tundra jest onen široký pás země, táhnoucí se kol do kola točny, one pusté, ledové a jednotvárné území, jehož divoké krásy postřehnouti jen nevelkému počtn Evropanů bylo pe přáno. Tundra jest všude stejná; za vínami pahorků zdvihají se vysoké vrchy, v jichž roklinách a údolích nalezneš jezera, potoky a bahniska — v celé Tundře pořád a pořád totéž beze vší změny. Největšího le- sku dodává krajině obloha, kteráž jest málo kdy úplně jasnou; druhou pak její okrasu tvoří voda, jež všude v drobných praméncích, potocích a řekách na všech stranách prorývá půdu. Tu a tam zasahujev okrasu Tundry rostlinstvo. Na mnoha stech čtvereč- ních mil pokrývá Tundru zakrslá bříza z výše jed- noho metru. Na březích vod shledáš modřín, olší a pod nimi zvonečky, tymian, baldrian a něžnou pe- mněnku. V Tundře, v této nynější lednici zeměkoule žil kdysi mamut — dnes však jest zvířena tamnější chudičká. Především dlužno jmenovati z nynějších živočichů Tundry polární lišku, která však, jako by chytrost evropské sestry zamrzla jí v mozku, jest tu zvířetem tupým Pravý to žebrák a dareba u po- rovnání s liškou evropskou Devětkrát, pravil Brehm. vypálil jsem za soumraku pušku svou na polární li- šku, však tato opět a opět jako psik běžel neustále za mnou. Ještě zajímavějším jest druhě zvíře Tundry — lumík. Žádný tvor nežíje tak pohodlně a žádný zároveň nezakouší tolik nebezpeči života jako lumík. Kosti živočicha tohe json nad míru jemny a hlavní část jeho těla záleží z orgánů k trávení a rozmnožování se, orgánů to nad míru vyvi- nutých. Lumik mívá až osmkrát za rek po 6—10 mladých, kteréž za šest neděl už zřizují sí vlastnt svou domácnost. Zdá se, jakoby zvířeti tomuto množ- ství soudruhů dodávalo odvahy: protivíť se i človéku a zuřivě zakusuje se mu do boty. Když leto blíží se ku konci, rozutíkají se zástupy lumíků na všechny strany, přelézají hory, plovou přes řeky a jezera, při čemž jich zahynou milllony. — Ne méně zajímavým obyvatelem Tundry jest polární tetří v o k- Brehm uzřel poprvé opeřence toho v severním Nor- véžsku; za soumraku vyšol si s norvéžským lovcem. kterýž volání slepice k nepoznání aměl napodobit. Za chvili objevil se kohout a odpovídaje v klamu svém falešné slepici, přiblížil se až k namým lovcům a za- počal před nimi tančit. Myslil chudák, že vyvolená jeho srdce naň se zalíbením pohlíží. Kohout jest ostatně velmi chytrý a zvláště jest pozorahedno, jak lstivým spůsobem dovede cizince odlákati od hnízda, chtěje tím samici poskytnout času, aby i s mladýml se zachránila útěkem. Samička klade 16—18 světlo- hnědých vajec a mezi tím, co na nich sedí, stará se kohout co věrný manžel svědomitě o kuchyň. Jiným pozoruhodnějším zvířetem Tundry jest sob. Pohle na stáda sobů v Tundře jest unášející tak, že kaž- dému lovci se směje srdce radostí v těle. Bez sobů nemohl by člověk v Tundře naprosto existovat. Sob zapřáhá se do saní, kteréž jsou v krajinách těch na- prosto nezbytnými, sob poskytuje chutného masa, ko- žešiny atd. Na konec mluvil Brehm o komářích Kdo v Brasilli trápen byl moskyty, neb kdo navštívi Egypt či Mexiko, nemá zdání o útrapách, které spů- sobit dovede — komár v Tundře. Tamější komáři kladou vajíčka svá do vody a pozoruhodno — jenom samičky píchají. Jakmile vstoupíš do území Tundry, jseš vydán v šanc ostrým jich sesákům. Nic tě proti ním neuchrání, neboť kol hlavy poletuje jich na mil- liardy. Tisíce jich zuičíš, jiní tisícevé však v oka- mžení příletnou. Komáři ti litají plných 10 neděl bez ustání od rána do večera, od večera do rána a pro- niknou všude i pod oděv. Teprv počátkem zimy tento mučitel ostatních tvorů vymírá, aby na druhý rok nové jeho pokolení řádilo poznovu. — Schůze sboru obeeních starších. Před po- četím schůze oznámil purkmistr p. Skramlík, že ko- runní prine Rudolf poranil se puškou na ruce, a vy- zval shromážděné, aby povstáním projevili soustrast nad nehodou, jež se stala korunnímu princi. Dr. Ji- reček požádal p. purkmistra, aby o tom osobně podal zprávu nejv. hofmistrovi. Oba návrhy přijaty jedno- hlasně. Ob. starší p. Dittrich přál purkmistru štěstí k jeho uzdravení a vyzval shromáždění, aby povstáním vyslovilo svůj souhlas. Obecní starší p. Tierhier ozna- muje přípisem, že vystupuje ze sboru obec. starších a tudiž i z městské rady. Na to předčítal zpravodaj dr. Hauer zprávu komise o výsledku doplňovací volb do obec. zastupitelstva. Návrh, aby volby byly schvá- leny, přijat většinou hlasů, a sice schválena volba pp. Václava Beneše a dra Ign. Wiena na 1 rok, ostatních pánův pak na 3 leta. — Než přikročeno k volbě ná- městka purkmistrova, žádal p. Dittrich purkmistra. aby ony členy sboru, kteří přítomnost svou dostatečné neomluvili, upozornil na dotýčný paragraf obec. řádu. dle něhož oném členům, kteří se nedostaví do schůze. v níž má být odbývána volba purkmistra neb jeho ná- městka, může býť uložena pokuta až i 100 zl. Z e7 přítomných odevzdale 66 lístky a zvolen p. A. o Zeithammer 56 hl., dr. T. Černý obdržel 6 hl., dva lístky byly prázné, po 1 hl. obdrželi dr. Škarda a dr Prachenský. P. Zeithammer přijímaje volbu, pravil- „Přijímám volbu a děkuji za důvěru mi prajevenou. Tentokráte rozpakoval jsem se, přijmout kandidaturu, nabízenou mné mými přáteli, jednak proto, že mi poslední době přibylo značně práce a že jsem zvyklý dostáti řádně svým povinnostem, jednak že jsem musel uvažovat, zdali skrovné služby, které konati mohu obci, stojí v poměru ku škodé, jež by pošlš z toho obci, kdybych byl postaven zase na toto místo. - Uva- žoval jsem tak zejmena následkem útoků, jež v po- slední době podnikány nejen proti mně, ale zejména proti městské radě a proti obecnímu zastupitělstvu. Kdo zná agendu a průchod prací v obec zástupitel- stvu, ví, že vše se děje co nejprůzračnéji, že veškeré práce prozkoumají nejprvé komise znalců a teprr pak že se o tom jedná v městské radě a sboru obee. starších. Vše se děje pod kontrolou veřejnosti. ( Obecní zastupitelstvo ostatně také nemá ani příčiny, aby se štítilo veřejnosti. Vzhledem k velké většiné hlasů přijímám volbu a doufám, že se obci budu moci aspoň poněkud zavděčit svou prací a snahou po boku p. purkmistra“. — Vrchním ředitelem ústavu chudin- ského zvolen 63 hl. p. Makovský. — Do městské rady zvolení: za Staré město pp. Jos. Kandert, Jiř Kettner, Vavř. Kriezche, Karel Makovský, Karel Neu- reutter, Hugo Ordnung, dr J. Prachenský, Tallowitz a A. O. Zeiťhammer; za Nové město pp. Ben. Ba- roch, Bob. Bondy, dr. T. Černý, Fr. Fišer, Jos. Jireček Jos. Kaura, Vác. Nykles, Fr. Pštross a Ferd. Vališ za Malou stranu zp. Hynek Hlasivec, Bedřicl Höcker, Jindř. Legler a Štěp. Pollach; za Hrad- čany p. Fr. Jaroš; za židovské město p. dr. Ben- diener. — Proboštem v Jindřichově IIradci jmenová ed císaře P. Vilém Platzer, dosud farář v Nových Oettinkách. P. Platzer jest, jak známo, od mnoha let poslancem na sněmu českém a podepsal také zná- mou deklaraci českých poslancův. — Osobní. Stříbrný kříž záslužný obdržel pr své zásluhy o hospodářství p. Jan Konečný, statkái na Lešovce. — Týmž spůsobem vyznamenán byl Čeněk Franc, obecní představený ve Všesokách za zachránění dítěte z plamenův. — Pohřeb p. Antonina Nebeského, měšťan pražského a majitele pivovaru „u štiky“ v Karlově ulici, odbýval se včera ve tři hodiny odpoledne domu smutku spůsobem důstojným. Skvostná cínová rakev spočívala na bohatě ozdobeném a četnými sví- cemi ozářeném katafalku, jejž zdobilo veliké množ- ství drahocenných věnců palmových a květinových se stužkami v barvách slovanských. U rakve stáli čest- nou stráž sladovničtí. Zpěvácký spolek „Hlshol“ za- pél smuteční sbory. Po odbytých církevních obřadech bral se průvod mezi nepřetržitými řadami oboconstva Karlovou ulicí, nábřežím, Ferdinandovou třídou a vá- clavským náměstím na hřbitov olšanský. Průvod za- hájil spolek sladovaický s hudbou, se zastřeným pra- porem a v stejnokroji s 2 náčelníky koňmo. Ža nimi ubírali se členové spolku vysloužilců „Radecký“ s hud- bou, členové sboru granátnického s hudbou a žáci sirotčince vlašského s rozžatými svícemi. Rakev nesli sladovničtí až k bývalé koňské bráně. Po obou stra- nách rakve nešeny byly věnce, jež darovali „Sokol“ „Hlahol“, spolek sladovníků, granátníci a četní jin ctitelé zesuulého. S rozžatými svícemi kráčeli okolo rakve sladovníci, granátníci a členové „Sokola“. Ra- kev doprovázela rodina a příbuzní zesnulého, spiso- vatelé, členové obecního zastupitelstva, doktoři práv a lékařství, profesoři, důstojníci ozbrojených sborů měšťanských a četní jiní ctitelé. Průvod uzavírale nepřehledná řada povozů. — Promoce. Pan MUC. František Pokorný z Ivanovic na Moravě, bude v sobotu dne 14. t. m. o půl 12. hodiné v poledne na vysokých školách praž ských za doktora veškerého lékařštví veřejně po- výšen. — K oslavě Karla IV. Akademický spolel „Sázavan“ má dnes o 7. hodině večer „u slo- vanské lípy“ slavnostní schůzi, kterou zahájí starosta spolku p. Molnár přednáškou „Vzpominka na Karla IV.“ — Cizozemské propůjčení koncese. Z pra- vídla se u nás cizozemská zařízení nápodobují a za- sluhuje proto zmínky, že i naše domácí zařízení jinde za prakuické uznáne a zavedeno bylo. Obdržel totia majitel zdejšíha návěštního ústavu povolení, aby Mnichové podobná návěští zavésti mohl. Majitel kon- cese má v úmyslu v Mnichově i jiných městech ná- věštní tabulky takové zaříditi. — Za děkana fakulty theologické zvolen by kanovník dr. František Hrádek. — Paní Majdalena Hynková, velice zaslou- žilá herečka česká, jedna z nejstarších našich dráma- tických sil, onemocnéla povážlivě. — Korunního prince stihla předevčírem malá nehoda, kteráž nebude míti nijakých povážlivějších následků. Korunní princ zkoušel malou salonní pu- šku ve svém pokoji; přitom vyšla z pušky ránaa kule proletěla mu mezi palcem a ukazováčkem levé ruky, odřevši lehce kůži. Princ jen nepatrně krvácal Lékaři úložili následkem toho korunnímu princi ně- kolikadenní klid. — Potvrzený zákon. Zemský sákon, kterým obci pražské uděluje se povolení, aby servitut težníhe protokolu na domě č. 793—II váznoucí byl zruš n došel císařského schválení. — České gymnasium v Slaném. Zemská školn rada usnesla se, aby žádost obce slánské za nové propůjčení práva veřejnosti českému gymnasiu slán- skému, byla ministru vyučování odporučena. Měšťanská beseda. V sobotu dne 14. t. m. uspořádán bude v sále Méšťanské besedy pražské pro pp. členy a jich dámy koncert kapely pěš. pluku bar. Zlemieckého, osobním řízením kapelníka p. Sommera. Začátek v 7 hodin večer. — O domnělé vraždě na četníku Vojt. He bíku spáchané, kterouž jsme svým časem zazname- nali, podává úřadní list tyto bližší podrobnosti: „V měsíci březnu roku 1868 byl četník Vojtěch Hebík z mělnické stanice vyslán, aby domkáře Jana Urban z Bůndol, k soudu předvedl. Četník odešel, nevrátil se však více a teprvé po několika dnech nalezen byl v lese u Řepína s kulí v prsou mrtvý. Zprvu zatkli Urbana, majíce ho v podezření, že četníka zabil; že však nebylo důkazů, propuštěn byl z obžaloby a zů- stalo na tom, že se Hebík sám zastřelil. Na věc se skoro zapomenulo a teprvé po třech letech se o tom zase mluvilo. Bydlelť u Urbana nádenník Václav Šubr; dostal náhle výpověď. Tu po vsi roznášel, že peví o Urbanovi věci, nad kterými se svět diviti bude. Mělo se to za pouhou mstu. Letos minulého měsíce byl Šubr v hospodě v Zivoníně a zase začal Urbanovi vyhrožovati. Více přítomných hostů nalehalo naň, aby své plané řeči dokázal. Tu vypravoval, že Urban četníka Hebíka zabil a on že mu pomáhal tělo za- vražděného do lesa zavléci; Urban prý mu za to dal 200 zl. a mimo to mu slíbil až do smrti bezplatný byt. Ve třech letech ho však z bytu vyhnal. Kdyl se Šubr druhého dne z opice vyspal a dověděl, cov hospodě řekl, zmizel z okolí a teprvé po dlouhé době byl zase vypátrán. Urban podal proti němu 28. m. m. žalobu pro křivé nařknutí, avšak byl sám dne 1. t. m. do vazby vzat. Protioběma svědčí ještě jiná svědkyně, že prý Urban se Šubrem zabitého četníka napřed do sklepa, pak na senník a odtud teprvé do lesa zavlekli. Turnaj. V kavárně „Slavii“ (proti národnímu divadlu) hráti bude dnes o 4. hodině odpolední deset pánův partii na kulečníku o tři ceny, kteréž určeny pro tři nejlepší hráče. — Pověstné domy těší se v Praze zvláštní pro- tekci. Stížnosti obecenstva, aby alespoň těsně u škol- ních budov nebyly, jsou marné. Dotýčné orgány ne- všímají si stesků obecenstva a „kavárny“ existují klidně dále. U školní budovy v domě zbraslavském na pří- klad nalezá se již dávno pověstná kavárna, která má křiklavý titul „u vlastence“. Dobrá polovice dítek musí okolo vykřičeného tohoto domu ubírati se do školy neb ze školy a dotýčným orgánům zdá se to býti zcela v pořádku. Rodiče tak nesoudí. — Z nešťastné lásky. Jan Moser, 22letý mla- dík v Králově Městci miloval nešťastně. Milenka vy- pověděla mu lásku, což dohnalo milence k sebevraždé. V pondělí otrávil se ve svém bytu. — V brněnské loterii byla včera následující čísla vytažena: 13 68 79 35 86. Příští tah odbývá se 24. prosince. Zvláštní telegramy „Nár. J a L. Z Vídně, 11. prosince. Schů ze cislajtánské sněmovny. Mezi poslanc rozdána předloha o státním ručení za moravskou pohraničnou dráhu. — Dr. Magg a soudruhové tážou se, co se dosud stalo na odpomožení nouzí postíženým rodinám reservníků; jak dalece do- spěla záležitost všeobecné státní loterie ve pro- spěch rodin těch a zdaliž podány budou před- lohy, aby věci té bylo pro příště odpomoženo. — Dr. Russ navrhuje jmenem výboru, aby vy- hověno bylo žádosti městského deleg. okr. soudu v Josefově, by soudně směl býti stíhán posl. Schöffel pro uražení na cti. Přijímá se. — Na denním pořádku jest předloha zákona o při- vtělení Spuče k Dalmacii. Wolfrum navr- huje, aby odkázána byla témuž osmnáctičlennému výboru, co smlouva berlínská, kterýž dnes bude volen. Přijímá se. — Předloha o prodloužení zákona ze dne 31. března 1875 odkazuje se vý- boru pro věci poplatkové. — Předloha o zmoc- nění vlády k vybírání daní a poplatků od 1. ledna do konce března 1879, odkazuje se výboru pro rozpočet. — Předloha o povolení branců na r. 1879 odkazuje se výboru pro záležitosti vo- jenské. — O půl 1. hodině odročuje se schůze na čtvrt hodiny k vůli volbě 18členného výboru pro smlouvu berlínskou. Výsledek volby jest tento: Eichhof. Oppenheimer, Scharschmid, Pír qjuet, Hopfen, Dumba, Carneri, Grocholski, Svedcickij, Sness, Plener, Sturm, Herbst, Kuranda, dr. Pra- žák, Kopp, Gross a Schaup. Za předsedu zvolen Eichhof. o L. Z Vídně, 11. prosince. Kuranda, Schaup a Gross složili mandáty do delegace. F. Z Pešti, 11. prosince. Zpráva oposiční menšiny spojených výborů uherské delegace zní v ten smysl: Menšina výboru nemohla by sou- hlasit s povolením 20 millionů v příčině oku- pační předlohy na r. 1879, i kdyby předloha ta byla podrobná. Nemohla by povolovati nyní ob- nosy, o jichžto právním základě zastupitelstvo dosud nerozhodlo. Usnešením většina dává vládě plnou moc, pomocí nížto může neobmezeně sta- noviti, jaký počet vojska a na jak dlouho ma prováděti okupaci. Taková plná moc mohla by se poskytnouti pouze ministerstvu, jehož politika co do cílů pokládá se za úspěšnou a co do pro- středků za šťastnou. Takovou vládou není však nynější společná vláda. Také není menšina vý- boru přesvědčena, že obnosu toho použije se pouze k účelům, na ktoré se žádá, ale k takovým, o nichžto delegace není oprávněna [rozhodovati. Proto navrhuje menšina, aby zamítnut byl celý požadavek na okupaci. Potřebné na zásobování vojska obnosy povolila by jen v tom případu, kdyby prováděna byla zájmům země hovící po- litika. E. Z Brodu, 11. prosince. Třicet ves- nic v Posavsku jest dosud úplně zaplaveno. Škoda nesmírná. Též mnoho lidí přišlo o život. Voda však již nastalými mrazy opadá. č. Ze Sarajeva, 11. pros. „Bosn. Corr.“ uveřejňuje instrukce vrchního velitelstva stanič- ním velitelům v příčině vyřízení agrárních sporů mezi mohamedánskými majiteli pozemků a kře- sťanskými robotníky, jimiž se obnovuje turecké nařízení ze dne 14. seferu 1276. Telegramy „Národních L istů. Z Vídně, 11. prosince. (C.-B.) Výbor ra- dící se o návrhu berlínském měl dnes schůzi, jíž přítomni byli ministři Anersperg, Depretis Unger. Dlouhá debata rozvinula se o formální otázce, zdali k platnosti berlínské smlouvy po- třebí schválení zastupitelstva říšského čili nic. Usnešeno, aby se zejtra přikročilo k rokovánío smlouvě samé. Z Petrohradu, 11. prosince. (C.-B.) (- proti křivým zprávám o činnosti Dondukova po- ukazuje se k řeči carově v Moskvě, jenž pravil, že Rusko trvá jen na smlouvě berlínské, ale plně a cele. V tom směru pracují Dondukov a Labanov. Novuzřízení tureckého ministerstva po- skytuje naději, že vyjednávání s Tureckem bude se dařiti. Z Berlína, 11. prosince. (C.-B.) Oproti zprávám, že vyjednávání v příčině rakonsko-ně- mecké smlouvy se zmařilo, poukazuje „Post“ k tomu, že vyjednávání to bez přítrže trvá. Z Berlína, 11. prosince. (C.-B.) Hrabě Karolyi, dosavadní vyslanec rakouský, odevzdal dnes v slavnostním slyšení svůj list odvolací. Z Říma, 11. prosince. (C.-B.) Ze sněmovny poslanců. Po řeči Zanardelliho a Cairoliho vzaty veškeré vládě příznivé návrhy denního pořádku ve prospěch návrhu Bacelliho zpět, jenž vládou byl schválen a zní takto: Sněmovna berouc u vě- domost osvědčení vlády, důvěřuje, že tato doveda zachovati pořádek v svobodě a přísnosti. Tento denní pořádek byl pak hlasováním dle jmen 263 proti 189 hlasům zamítnut. L. Z Vídně, 11. prosince. (Burs-a.) Na zprávy „Agence Russe“ polední bursa dosti pevna. Večerní následkem vyse- kých zahraničných kursů přízniva. L Z Vídně, 11. pros. (Obilní bursn.) Obchod tichý. Uherské žito 6.50—6.80. m. Z Pešti, 11. pros. (Obilní bura n.) Obchod tichý. Pšenice na jaro 8.67. Oves na jaro 5.87. Kukuřice 4.95. Obchodn. spolek „MERKUP. pusst Jonrn. 7446