211
ručil. Poctivý Theobald zlobí se na to a praví: „Byl do čá-
ilavy vezen, poctivě a ne bez kože, což se jen oslu stává.“
A tak i jest. Všeobecně rozšířená pověst o stažení kůže Žiž-
kovy jest jen pouhou bájí, ačkoliv Bedřich Veliký v psaní к
Voltairovi tvrdí, že drahocenný buben tento v Praze nalezl a
do Berlína sebou přivezl.
Mrtvol Žižkův ležel prvé v chrámě svatodušním v Krá-
lové Hradci. Na důtklivou prosbu bratrstva Čáslavského pře-
vežen jest však v rakvi ještě téhož roku úmrtí svého do čá-
slavy. V děkanském chrámě zřízen rekovi tomuto pomník s
nadpisem :
Anno 1424 die Jovis ante festum Galli vita functus Jo-
hannes Žižka a Kaliche Rector rerum publicarum laborantium
in nomine et pro nomine Dei hoc templo conditus est.
To jest: Zde zemřel 1424 ve čtvrtek před Havlem Jan
Žižka z Kalicha, hlava republik, které tuto trpí ve jménu a
pro jméno páně! To jest nápis z ryzé ruky táboritské. —
Nedaleko hrobu Žižkova byly na stěně obrazy Husa a Žižky
vytesány, s nápisem, který pro divokost poesie jeho v celosti
uvádím.
Rasa Papistarum timuit quem turba Joannes
Conditús hoc celebri marmore Žižka jacet.
Rie tuae vindex, Hussi sanctissime, mortis,
Hostes dum calicis persequeretur, erat.
Fit via vi, rumpit aditus, monachosque trucidat
Quando virum Christi pro grege zelus agit.
Testis erat pendens, sparsoque infecta cerebro
Clava haec, quae monachis terror et horror erat.
Strenuus in bellis hoc dormit Žižka sepulcro,
Žižke suae gentis gloria, Martis honos.
Ille Ducem scelerum, monachos pestemque nefandam
Ad stygias justo fulmine trusit aquas.
Surgit adhuc rursus, quadratae cornua cristae
Supplicii ut poenas, quas meruere, luant.
Vedie Žižkova hrobu visel Žižkův železný kyj na stěně.
Když císař Ferdinand II. na své cestě z Prahy do Vídně Čá-
slavou jel, aby tam přenocoval, šel, nežli do připravených
proň pokojů vstoupil, do chrámu, aby tam modlitbu svou vy-
konal. Spozorovav železnou palici onu tázal se, kterému
14*